Dampfross

z deskovehry.cz - od hráčů pro hráče

Přejít na: navigace, hledání
Exp.jpg
Počet hráčů 2-6
Doporučený věk 10
Délka hry 120 až 240 minut
Autor David Watts
Vydání
1983 Schmidt Spiele Dampfross
Ocenění Spiel des Jahres 1984

Na hracím plánu – mapě se v první části hry snažíte vybudovat co nejhustší a co nejlepší železniční síť a v druhé části hry po těchto železnicích závodíte.


Obsah

[editovat] Pravidla

[editovat] Základní pravidla

[editovat] Hrací plán

Hrací plán se skládá z polí ve tvaru pravidelných šestiúhelníků a představuje mapu skutečné nebo vymyšlené země. Obyčejná pole na mapě jsou bílá. Hnědá pole znázorňují hory, modrá pole vodní plochy (jezera a moře). Červeně orámovaná pole jsou města. Měst je na každé mapě 36 a jsou očíslována dvoucifernými čísly obsahujícími číslice 1 až 6.

Standardně jsou pole ohraničena tenkou černou čárou. Modrá čára reprezentuje řeku a červená státní hranici.

Ke hře jsou dále potřeba pastelky a figurky v barvě každého hráče, tužka a papír pro zápis skóre a dvě různobarevné hrací kostky.

K Dampfrossu se dodávaly čtyři omyvatelné plány (a zvláštní pastelky, kterými se na ně dalo psát) s těmito mapami: Německo (Deutschland [1] [2]), Francie s Beneluxem (Frankreich [3] [4]), Východ Spojených států (USA Ost [5] [6]) a Západ Spojených států (USA West [7] [8]). K sériově vyráběnému českému Expresu se dodávaly plány na jedno použití, natištěné na papíře. Byla na nich mapa Spojených států (celých). Zde [9] si navíc můžete stáhnout mapu Česka, jejímž autorem je Dan Zeman.


[editovat] Soutěžní pravidla

Německý Dampfross a jeho česká napodobenina Expres se v některých pravidlech liší. Dampfross navíc v řadě bodů nabízí alternativní pravidla. V soutěžních pravidlech vybraných a odzkoušených na Palubě jsou preferovány ty varianty, které snižují vliv náhody a zkracují hru. Zatímco v základních pravidlech Dampfrossu hraje náhoda celkem nepřehlédnutelnou roli (a v pravidlech Expresu dokonce ještě o něco větší), v soutěžních pravidlech již nabývá vrchu strategie. Náhoda ovšem není potlačena úplně, což ponechává naději na vítězství každému. A zatímco běžná partie trvá nejméně půl druhé hodiny, často však o dost více, čas potřebný na partii podle soutěžních pravidel lze stlačit pod 1 hodinu. Díky tomu je myslitelné uspořádat turnaj, ve kterém hráči postupně sehrají několik partií s různými soupeři.

  • Hra se skládá ze dvou fází. V té první hráči budují své železniční sítě. Ve druhé se pak účastní vlakových závodů, ve kterých se ukáže, čí trať je nejefektivnější. Vítěz závodu si může svou výhru připsat na účet, ale může ji též použít k vylepšení svých tratí.
  • Každý hráč si zvolí barvu a dostane pastelku a hrací kámen (figurku) této barvy pro pozdější závody. Expres předpokládá dva až šest hráčů, ale principiálně není počet hráčů shora omezen. Jeden hráč je zvolen bankéřem a bude na papíře zaznamenávat stavy účtů všech hráčů.
  • Každý hráč má na začátku na účtu 20 bodů. Během hry nesmí stav jeho účtu klesnout pod nulu. Hráč tedy nesmí stavět ani závodit na dluh.


[editovat] Stavba tratí

  • Všichni hráči hodí dvěma kostkami a hráč, který hodil nejvíce, začíná. Pokud dva nebo více hráčů hodilo stejné nejvyšší číslo, pokračují v házení tak dlouho, dokud se mezi nimi nerozhodne. Potom se hráči střídají v tahu po směru hodinových ručiček.
  • První hráč si vybere město, ve kterém bude začínat jeho trať, a hned provede svůj první tah. Po něm si postupně vyberou město a udělají svůj první tah ostatní hráči.
  • U některých map hráči povinně vybírají svůj start jen z některých měst, někde je dokonce povoleno jen jedno město. Pokud to není u konkrétní mapy zakázáno, může si více hráčů zvolit ke startu stejné město. Začínat se může v následujících městech:
    • Německo: Berlin, Hamburg, München (tedy města s více čísly)
    • Francie: Paris (každý hráč musí opustit město jiným směrem)
    • Západ Spojených států: Milwaukee, Chicago, Memphis, New Orleans
    • Východ Spojených států: přístavy na pobřeží Atlantiku a Mexického zálivu (ve státech tedy tratě budou budovány z východního pobřeží na západ, podobně, jako tomu bylo ve skutečnosti).
  • Začínající hráč hodí dvěma kostkami a postaví odpovídající počet dílků své tratě. Po něm staví ostatní hráči a všichni mají v tomto kole k dispozici stejný počet bodů. Další kolo začíná hodem kostkami hráč po levici hráče, který začínal hru, a opět všichni staví za stejný počet bodů jako on. Příklad: dejme tomu, že hrají tři hráči A, B a C. A začíná a hodí 7. Postaví trať za 7 bodů. Potom postaví svou trať za 7 bodů hráč B a po něm i C. Pak začíná druhé kolo, hází hráč B. Hodí 5, postaví trať za 5 bodů. Po něm, aniž by házel, postaví trať za 5 hráč C a potom i A. Pak hází C...
  • Stavební náklady jsou uvedeny níže. Během stavební fáze mohou být pokryty pouze hodem kostkou a nemohou se čerpat z konta hráčů.
    • U obyčejných polí a měst lze za jeden bod na kostce postavit jeden dílek tratě, tj. spojit dvě sousední pole. Pole se spojují napříč stranou, nikoli přes vrchol.
    • Most přes řeku stojí (v nížině) 3 body kostky.
    • Trať vedoucí do hor nebo z hor (tedy spojení obyčejného a horského políčka) stojí 3 body kostky.
    • Dílek trati mezi dvěma horskými poli stojí 5 bodů kostky.
    • Most na úpatí hor (spojení obyčejného a horského pole přes řeku) stojí 5 bodů kostky.
    • Na střízlivých hracích plánech se řeka nevyskytuje mezi dvěma horskými poli. Pokud k tomu přesto dojde, držíme se zásady, že nejvyšší počet bodů, požadovaný za spojení dvou sousedních polí, je 5.
    • Na vodní plochy (modrá pole) se v základní verzi hry vůbec nesmí vstoupit.
    • Státní hranice se zpravidla nesmí překročit. To neplatí pro hrací plány, kde v dotyčném sousedním státě leží nějaké město, nebo pro rozšířené verze hry, které se sousedními státy počítají jako se zvláštními druhy cílů.
  • Železniční síť každého hráče musí být souvislá a nově přistavené kousky musejí navazovat na již postavenou trať. Hráč však může rozdělit body z jednoho hodu kostkou mezi několik dílů tratě, které přistaví na různých místech své sítě.
  • Nevyužité body z kostky nemohou být uschovány pro příští kolo a propadají.
  • Za každé město obdrží hráč, jehož železnice jako první do tohoto města dorazí, 6 bodů. Město, kde hráč začínal, se nepočítá.
  • Hráč může svou tratí překřížit nebo připojit cizí trať a může dokonce jet paralelně s ní po stejných polích. Musí však za to majiteli této tratě zaplatit. Tyto poplatky se na rozdíl od stavebních nákladů nehradí z bodů na kostce, ale z účtu u bankéře (každý hráč měl do začátku 20 bodů, jeho další příjmy jsou prémie za připojení nových měst a platby za napojení od ostatních hráčů; sám nesmí za takové platby utratit víc, než na účtu momentálně má). Příjemci se platba připíše na účet. Poplatky jsou následující:
    • Za překřížení cizí tratě se platí jeden bod.
    • Za připojení cizí tratě se platí jeden bod. Pokud hráč v příštím kole pokračuje dál, jako by trať překřížil (tedy v jiném směru než soupeřova trať), neplatí už nic.
    • Za překřížení nebo napojení ve městě se neplatí nic, protože města patří všem.
    • Za každého půl dílku souběžné jízdy se platí dva body. Souběžná trať mezi dvěma obyčejnými poli tedy přidá ke stavebním nákladům (1 bod) ještě 4 body, které je třeba zaplatit majiteli druhé tratě. Pokud ale stavíme souběžnou trať do města (z pole ležícího těsně vedle města), zaplatíme jen dva body za půl pole, které leží vně města. Pokud jsou obsazeny přístupy do města, typická situace vypadá takto: hráč připojí svou trať k cizí těsně před městem a jede poslední dílek souběžně s ní, za což protihráči zaplatí tři body (jeden za napojení a dva za půl pole souběžné jízdy). Pokud stejnou trať staví směrem z města ven, zaplatí protihráči pouze dva body, neplatí za napojení (napojil se ve městě, kde je to zadarmo, a za odpojení se neplatí nic). V obou případech si hráč navíc musí odečíst z kostky náklady na vlastní stavbu tratě.
    • Ceny za připojení a souběžnou jízdu nejsou závislé na tom, zda se jede přes řeku nebo v horách.
  • Jestliže hráč napojuje, kříží nebo staví souběžně se dvěma nebo více cizími tratěmi, musí stejný obnos zaplatit všem majitelům tratí, které tu byly dříve.
  • Pokud však jedna z tratí, které kříží nebo připojuje, je jeho vlastní, neplatí nikomu nic.
  • Stavební fáze končí, jakmile jsou všechna města připojena alespoň jednou železnicí. Pokud však utekla dvě kola od hráče, který připojil předposlední město, může libovolný hráč prohlásit stavební fázi za skončenou. Hráč, který je po něm na řadě v házení kostkou, pak začíná druhou fázi hry, aniž by bylo poslední město připojeno. Pokud dojde k připojení tohoto města později v závodní fázi hry, nedostane už za to hráč, který do města dojel první, žádné body.
  • Hráči se mohou dohodnout (nebo jim to může nařídit pořadatel turnaje), že čas na jeden stavební tah je omezen na 1 minutu. Měří se scrabblovými hodinami - po hodu kostkou si hráč hodiny zmáčkne, po ukončení svého tahu je zmáčkne a posune k soupeři, jehož čas tím začal běžet. Když dozní signál hodin oznamující vypršení času, hráč musí přestat kreslit na plán a případné neprostavěné body kostky mu propadnou. Vyrovnání účtů za připojení tratí lze provést až po vypršení času.


[editovat] Závody

  • V závodní fázi se hráči střídají v určování měst, mezi kterými se pojede závod. Města se určují pomocí kostek a první hází kostkami hráč po levici hráče, který jako poslední házel kostkami ve stavební fázi.
  • Města se určují hodem oběma kostkami současně. Červená kostka udává desítky a bílá jednotky. Hodí-li tedy například hráč 6 na červené a 5 na bílé kostce, padlo město s číslem 65.
  • Každé číslo smí padnout jen jednou za hru. (Město smí tedy padnout tolikrát, kolika čísly je označeno. Většina měst je označena jediným číslem, ale velká města mohou mít dvě nebo i tři čísla.) K tomu účelu si hráči vedou tabulku o rozměru 6×6, kam označují křížkem již hozená čísla. Padne-li číslo, které už padlo dříve, najde se v tabulce nejbližší vyšší číslo, které ještě nepadlo. Pokud takové není, najde se nejnižší číslo, které ještě nepadlo. Nalezené číslo se v tabulce označí jako použité.
  • Hráč hodí oběma kostkami dvakrát. První hod určí start závodu, druhý jeho cíl.
  • Jestliže nejkratší trať mezi startovním a cílovým městem měří méně než šest polí, závod se nemůže jet a cílové město se hází znova. Původně hozené číslo cílového města se v tabulce neoznačí jako použité a může být hozeno v některém z příštích závodů.
  • Totéž platí, pokud jedno z hozených měst není připojeno železnicí: toto město (ne obě města) se hází znova.
  • Po stanovení trasy závodu se všichni hráči rozhodnou, zda a kudy závod pojedou. Účast v závodu je dobrovolná a závisí na tom, jak vhodné má hráč pro tento závod tratě, a také na tom, kolik jeho protivníků se k účasti rozhodlo. Proto musí svou účast a trasu hráči hlásit popořadě, počínaje hráčem, který závod hodil.
  • Za jízdu po jednom dílku cizí tratě musí hráč majiteli této tratě zaplatit jeden bod z účtu, a to ještě před závodem. Narozdíl od stavby souběžných tratí, pokud mezi dvěma poli vedou dvě nebo více souběžných tratí, hráč platí za jízdu pouze majiteli jedné z nich. Musí dopředu oznámit, čí trať si vybral.
  • Hráč se nesmí závodu zúčastnit, jestliže by nejel ani jeden dílek po své vlastní trati nebo když by musel ostatním za použití jejich tratí platit o více než o deset bodů více, než ostatní zaplatí jemu.
  • Pokud se závodu nemůže nebo nechce zúčastnit žádný hráč, závod se považuje za ukončený. Dotyčná čísla měst však zůstanou v tabulce označena jako použitá. Další hráč v pořadí převezme kostky a určí trasu nového závodu.
  • Hráči se mohou dohodnout (nebo jim to může nařídit pořadatel turnaje), že čas každého hráče na rozhodnutí, zda závod pojede, kudy ho pojede, a spočítání, kolik má komu zaplatit, je omezen na 1 minutu. Měří se scrabblovými hodinami - po hodu kostkou si hráč hodiny zmáčkne, po ukončení svého tahu je zmáčkne a posune k soupeři, jehož čas tím začal běžet. Když dozní signál hodin oznamující vypršení času, aniž hráč určil celou trasu svého závodu, nemůže se závodu zúčastnit. Pokud trasu určil, musí po této trase jet, i kdyby dodatečně zjistil, že existuje výhodnější trasa. Jedinou výjimkou je případ, že by trasa odporovala výše uvedeným pravidlům (alespoň jeden dílek své trati, neplatit ostatním o moc víc než získám). Pokud k tomu dojde, hráč bude ze závodu vyřazen.


[editovat] Průběh závodu

  • Hráči házejí jednou kostkou a táhnou o příslušný počet polí. Jízda do kopce (z libovolného pole na horské) stojí dva body kostky, libovolný jiný dílek trati stojí jeden bod. Na jednom poli se může zastavit více vlaků (v Dampfrossu jsou za tím účelem kameny ve tvaru hranolu místo figurek).
  • První hází hráč, který hodil závod, nebo, pokud tento hráč závod nejede, první hráč, který je po něm na řadě.
  • Dojetí do cíle se vyhodnocuje až na konci kola (poté, co všichni hráči udělali stejný počet tahů). Pokud v daném kole dojelo do cíle více hráčů, vítězí ten, kterému zbylo více nespotřebovaných bodů z posledního hodu kostkou. Pokud mělo více hráčů stejný počet zbylých bodů, házejí znova, až než se rozhodne. Příklad: Hráč hodil 4. Tři body mu stačily k tomu, aby jako první dorazil do cíle. Po něm hází další hráč v pořadí. Ten hodil 3 a k dojezdu mu stačil jeden bod. Vítězem se v tomto případě stal druhý hráč. První i druhý hráč dosáhli cíle ve stejném kole, ale druhému po dojezdu přebývaly dva body, zatímco prvnímu pouze jeden.
  • Vítěz obdrží za závod 20 bodů. Druhý závodník obdrží 10 bodů, ostatní vyjdou naprázdno. Pokud se závodu účastní pouze jeden hráč, automaticky dostane 20 bodů.
  • Po závodu mohou hráči vylepšovat své tratě další výstavbou. Místo z kostky se stavební náklady hradí z příjmů posledního závodu. Do těchto příjmů se počítají prémie za umístění v závodě a jízdné od protivníků, kteří závodili po hráčově trati. Do příjmů ze závodu se však nepočítají případné poplatky za připojení trati, které někdo hráči zaplatí během stavby po závodu. Hráč nemůže ke stavbě využít prostředky, které mu byly na účet připsány dříve a nepocházejí z posledního závodu.
  • Obdobně poplatky za připojení trati se nyní neplatí z účtu, ale z příjmů z posledního závodu.
  • Pokud by příjmy ze závodu na zamýšlené rozšíření trati hráči nestačily, musí rozsah stavby omezit. Nespotřebovaná část příjmů se hráči připíše na účet a tam už zůstane až do konce hry.
  • První smí stavět vítěz závodu, pak druhý hráč, po něm přijdou na řadu i ostatní po směru hodinových ručiček. Hráč, který po tomto závodu skončil s rozšiřováním své sítě, už nemá možnost v tomto mezikole do stavby zasahovat.


[editovat] Konec hry

  • Hra končí po devíti závodech. Polovina čísel měst se tedy žádného závodu nezúčastní.
Poznámka: Tabulku použitých čísel lze přizpůsobit tak, aby akorát po devíti závodech byla celá zaplněná. Tabulka bude mít šest sloupců pro bílou kostku (jednotky), ale jen tři řádky pro červenou kostku (desítky): jeden pro 1 a 2, druhý pro 3 a 4 a třetí pro 5 a 6. Jakmile tedy například padne číslo 35, současně s ním je ze hry vyloučeno i číslo 45. Doporučuje se spojovat desítky a ne jednotky, protože tím by se zlikvidovalo zvýhodnění velkých měst a obecně by se rychleji mazala města, která jsou na mapě blízko u sebe.
  • Příjmy z posledního závodu už se neprostavují, ale připíší se hráčům celé na účet.
  • Kdo má na konci hry na účtu nejvíc bodů, vyhrál.


[editovat] Rozšiřující pravidla

[editovat] Společná účast v závodu

  • Dva hráči se mohou dohodnout, že pojedou společně. Jedou jedním vlakem a kostkou hází jen jeden z nich. O náklady a případné prémie se dělí rovným dílem. (Z toho plyne, že sobě navzájem neplatí nic.) Pokud nejdou náklady rozdělit rovnoměrně, zaplatí bohatší hráč o jeden bod více. (D2)


[editovat] Mezinárodní jízdy

  • Hráči smí při stavbě překročit i státní hranici, musí však skončit na prvním poli za hranicí. Za překročení hranice neplatí žádný příplatek. Za připojení cizí země nezískávají prémie jako za připojení nových měst. Při závodní fázi jsou pak některé závody prohlášeny za mezinárodní nebo zvláštní jízdy, kdy cílem není jedno město, ale celá země nebo jiná skupina polí (přístavy apod.). Závodníci tedy začínají na stejném poli, ale končit může každý jinde. Podrobnosti se liší pro jednotlivé hrací plány:
    1. Německo: každá druhá jízda je mezinárodní a cíl se určí podle tabulky. Z červené kostky se vezme číslo, u bílé je důležité pouze to, zda padlo liché (L) nebo sudé (S) číslo: 1S = Dánsko, 1L = Polsko, 2S = Česko, 2L = Rakousko, 3S = Švýcarsko, 3L = Francie, 4S = Belgie nebo Lucembursko, 4L = Nizozemsko, 5S = přístavy v Baltském moři (Rostock, Lübeck, Kiel), 5L = velké přístavy (Bremen, Hamburg), 6S = malé přístavy v Severním moři (Emden, Wilhelmshaven, Bremerhaven, Brunsbüttelkoog), 6L = libovolný přístav.
    2. Francie: každá čtvrtá jízda je mezinárodní a cíl se určí jednou kostkou podle tabulky: 1 = Anglie, 2 = Německo, 3 = Švýcarsko, 4 = Itálie, 5 = Španělsko, 6 = zámoří, tj. jeden z velkých přístavů (Marseille, Dünkirchen, Le Havre, Antwerpen, Bordeaux).
    3. Východ Spojených států: každá čtvrtá jízda je zvláštní. Cíl se určuje jednou kostkou: 1 = kanadské pomezí (tedy Detroit, Buffalo, Albany a území mezi Huronským, Erijským a Ontarijským jezerem (za řekou), 2 = přístavy u velkých jezer (Chicago, Cleveland, Buffalo), 3 = atlantické přístavy (Boston až Miami), 4 = přístavy v Mexickém zálivu (New Orleans, Mobile, Tampa), 5, 6 = města na středozápadě (Chicago, Peoria, Saint Louis, Memphis, New Orleans).
    4. Západ Spojených států: každá čtvrtá jízda je zvláštní. Cíl se určuje jednou kostkou: 1 = pacifické přístavy (Seattle, Portland, San Francisco, Los Angeles, San Diego), 2 = Kanada (libovolné pole za kanadskou hranicí), 3 = Mexiko (libovolné pole za mexickou hranicí), 4 = přístav na východě (Duluth, New Orleans, Houston), 5, 6 = města na středozápadě, konkrétně Milwaukee, Chicago, Saint Louis, Memphis, New Orleans.
    5. Česko - Danova mapa: každá třetí jízda je zvláštní. Cíl se určuje jednou kostkou: 1 = Polsko, 2 = Slovensko, 3 = Rakousko, 4 = Německo, 5 = libovolné město na Moravě, pokud se začíná v Čechách, a obráceně (nejvýchodnější česká města jsou Pardubice, Kolín, Tábor a Jindřichův Hradec), 6 = velká města za hranicemi označená červeným křížem (Regensburg, Chemnitz, Wrocław, Częstochowa, Žilina).
  • Na mapě Německa a Francie lze za účelem mezinárodních jízd koupit (platí se z účtu, ne z kostky) trajektové spojení do Dánska, resp. do Anglie. Každá lodní linka stojí 6 bodů. Jeden hráč smí koupit nejvýše jedno spojení Německo - Dánsko, resp. dvě spojení Francie - Anglie (každé musí vést z jiného přístavu). Při závodu se platí 1 bod za nalodění, 3 za plavbu a 1 za vylodění v případě Německa, na plánu Francie za každý dílek 1 bod + 1 bod příplatek za nalodění a 1 za vylodění (např. linka Cherbourg - Southampton vyjde na 5 + 2 = 7 bodů).


[editovat] Alternativy v základních pravidlech

Pravidla, za kterými je uvedeno (D), pocházejí z Dampfrossu, pravidla, za kterými je uvedeno (E), pocházejí z Expresu. (D2) označuje pravidla, která jsou v Dampfrossu uvedena jako alternativní nebo rozšiřující. (EJ) je odchylka Jirky Fialy od pravidel Expresu.


[editovat] Volba počátku sítě

  • Každý hráč si zvolí město, ze kterého bude začínat, a napíše ho na papírek. Potom jsou startovní města zveřejněna všechna najednou. Tím se zajistí, že hráči nemohou vybírat svůj start podle toho, co si zvolí někdo jiný.
  • Dva hráči nemohou začínat ze stejného města. Pokud si napíšou na papírek stejné město, volí ve druhém kole a tento postup opakují, dokud každý hráč nemá přiděleno své vlastní startovní město. (EJ)
  • Hráči volí počátek v okamžiku, kdy přijdou poprvé na řadu, a mohou se přitom řídit tím, odkud začínali hráči, kteří přišli na řadu dříve. (D)
  • Na hracích plánech Dampfrossu jsou předepsána města, která si lze vybrat za počáteční, aby se zvýšila pravděpodobnost zajímavého vývoje hry. Pro Německo jsou to Berlin, Hamburg a München, pro Francii Paris (každý hráč musí opustit město jiným směrem), pro západ Spojených států Milwaukee, Chicago, Memphis a New Orleans a pro východ Spojených států přístavy na pobřeží Atlantiku a Mexického zálivu (ve Státech tedy tratě budou budovány z východního pobřeží na západ, podobně, jako tomu bylo ve skutečnosti). (D)


[editovat] Počet bodů na stavbu trati ve stavební fázi

  • Hráči hází jednou kostkou místo dvěma.
  • Hráči nestaví všichni za stejný počet bodů, který hodil hráč začínající kolo. Místo toho si každý hodí kostkou sám za sebe. Toto pravidlo zvyšuje vliv náhody na úkor strategických schopností hráčů. (E)
  • Stavba mostu přes řeku mezi horami (z jednoho horského políčka na druhé) nestojí 5, ale 7 bodů. Z toho plyne, že řeku v horách není možné překročit během stavební fáze hry, pokud se nehází dvěma kostkami. Během rozšiřování tratí v závodní fázi to možné je. (EJ)
  • Nemůže-li nebo nechce-li hráč využít všechny hozené body, může si zbylé nechat připsat na konto. V této části hry však nelze body z konta použít na stavbu dráhy. (EJ)


[editovat] Společná trať

  • Dva hráči mohou postavit společnou trať. Společná trať musí začínat na poli, kde se železnice obou hráčů stýkají. Oba hráči hodí kostkou a smějí prostavět 3/4 hozených bodů (například oba hodí 4 body, dohromady 8, z toho 3/4 jsou 6 bodů, které mohou hráči prostavět. Hodí-li 3+3=6, mohou prostavět 4 body a půl bodu propadne).


[editovat] Konec stavební fáze

  • V Expresu je konec definován trochu odlišně. Jakmile zbývá k napojení jen jedno město, může kdokoli z hráčů vyhlásit konec stavby. V tomto případě se odehrají ještě 3 kola, počínaje hráčem, který konec stavby vyhlásil. Tato tři kola se dohrávají, i když v jejich průběhu dojde k napojení posledního města.


[editovat] Určování trasy závodu

  • Startovní a cílové město se hází pouze pro první závod. Pro další závody už se losuje pouze cílové město a startem se stává cílové město z předcházejícího závodu. (E, D2)
  • Zkušení hráči hrají na 18 nebo 36 závodů, v nichž je každé město právě jednou (resp. dvakrát) startem nebo cílem nějakého závodu. Bankéř udržuje tabulku, kolikrát se které město účastnilo závodu (města s více čísly se pochopitelně účastní vícekrát). Pokud na kostkách padne město, které už se jelo, vezme se místo něj nejbližší vyšší číslo, které je volné (aby se ke konci závodu nemuselo půl hodiny házet, než padne jedno z mála zbývajících měst). Pokud už jsou města s vyššími čísly vyčerpána, vezme se město s nejnižším číslem, které je ještě volné.


[editovat] Zákaz závodu nebo účasti hráče v závodu

  • Pro některé hrací plány jsou neplatné závody stanoveny tabulkou a závisí pouze na hracím plánu, nikoli na rozložení tratí v této hře. (Zakázány jsou závody mezi městy, která lze propojit tratí kratší než deset polí - i když v této hře taková trať postavena nebyla.) I na plánech s tabulkou lze pochopitelně hrát podle základních pravidel (nejkratší trať alespoň 6 polí). (E)
  • Hráč musí závodit po takové trase, jejíž alespoň jeden dílek mu patří. Za použití cizích tratí smí zaplatit nejvýše o 10 bodů více, než sám dostane od ostatních hráčů za použití svých tratí. Toto pravidlo může urychlit závod, protože snižuje počet jeho účastníků. Současně zajišťuje, že hráč, který byl alespoň druhý, nemůže na závodu prodělat, a urychluje tak i celou hru (růst počtu bodů).


[editovat] Průběh závodu

  • Dva vlaky nesmějí zastavit na stejném poli, i když se smějí předjíždět. Pokud by vlak podle kostky měl zastavit na poli, kde už stojí jiný vlak, musí zastavit o pole dříve. Pokud však mezi dvěma poli vede více souběžných tratí a každý vlak jede po jiné trati, mohou zastavit na stejném poli.


[editovat] Výsledek závodu

  • Hráč, který první dosáhne cíle, je vítěz bez ohledu na to, zda všichni závodníci učinili stejný počet tahů. Tím se mimo jiné odstraňuje možnost remízy. Závod je méně rovnoprávný a vliv náhody je zvýšen. Pravidla jsou však jednodušší. (D)
  • U některých hracích plánů je cena pro vítěze závodu stanovena tabulkou podle toho, odkud kam se jede. Tabulka udává nejkratší možnou vzdálenost mezi dotyčnými dvěma městy, opět bez ohledu na tratě postavené v této hře. Vítěz získá tolik bodů, kolik je dvojnásobek této vzdálenosti, druhý v pořadí získá jednonásobek (tedy číslo z tabulky), ostatní nezískají nic. Pro ilustraci: nejkratší možná vzdálenost mezi nejvzdálenějšími městy na mapě Spojených států dodávané s Expresem je 44 polí. Vítěz takového závodu tedy obdrží 88 bodů. (E)


[editovat] Omezená výstavba po závodu

  • Po závodu smí hráč prostavět jen tolik bodů, kolik obdržel jako cenu za umístění nebo jako jízdné od ostatních hráčů (a případně též cenu za připojení tratí hráčů, kteří stavěli v tomto kole před ním), po odečtení svých nákladů. Urychlí se tím hra, ale znechutí se hráčům, kteří už ve stavební fázi nepostavili dobré tratě. (D)
  • Jiná možnost: všechny prémie za závody se připisují na účet, ale po každé druhé jízdě mohou všichni hráči prostavět 10% stavu svého účtu. Hráči, kteří mají na účtu méně než 50 bodů, mohou prostavět 5 bodů. (D2)
  • Bylo by samozřejmě i možné stavbu po závodu omezovat jen stavem účtu hráče, nebo dokonce neomezovat vůbec. Pak ale všichni staví, všichni mají všude tratě, všichni se účastní všech závodů, hra je méně zajímavá, více závisí na náhodě a mnohem déle trvá. Proto se tato možnost nedoporučuje.


[editovat] Konec hry

  • Hra končí, když jeden z hráčů dosáhne určitého počtu bodů. Při 2 nebo 3 hráčích je to 250 bodů, při 4 hráčích 225 bodů a při 5 nebo 6 hráčích 200 bodů. Hráč, který první daného počtu bodů dosáhne, je vítěz.
  • Nebo: Předem se stanoví čas, po jehož uplynutí už se pojede jen jeden další závod. Vítězem se stane hráč, který má nejvýše bodů.
  • Alternativně se stanoví jiný počet závodů, které se pojedou. Například 18, aby bylo jisté, že každé číslo bude právě jednou ve hře.
  • Pokud se na tom hráči předem dohodnou, bude vítězem ne ten, kdo má nejvyšší počet bodů na kontě, ale ten, kdo získal nejvíce bodů v posledních třech kolech. (EJ2)

Původní text pro Palubu vytvořil Dan Zeman.

[editovat] Odkazy